Arcibiskupský zámek Kroměříž
Arcibiskupský zámek je dominantou jednoho z nejatraktivnějších měst na Moravě a hlavním magnetem návštěvníků historického komplexu, v rámci něhož byl spolu se svými zahradami zapsán v roce 1998 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
http://www.zamek-kromeriz.cz/zamek/o-zamku/
http://www.virtualtravel.cz/kromeriz/kvetna-zahrada-kromeriz.html
http://www.arcibiskupskesklepy.cz/vinoteka.asp
http://www.muzeum-km.cz/expozice.asp?expoziceid=2
Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Hrad byl za episkopátu Stanislava Thurzy (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.
Pohromou pro město i zámek se stala 30- ti letá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel z Lichtensteinu- Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války). V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc.
Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století